Zajištění kredibilní funkce regulace spojené s vyhledáním provozního optima ověřené na pilotních mechanicko-tepelných zařízeních nebo jejich modelech

Základní informace

Grant SGS13/179/OHK2/3T/12

Cíl projektu navazuje na provedené výzkumné práce a dosažené výsledky v předchozím tříletém SGS grantu SGS10/252/OHK2/3T/12 “Vývoj metod umožňujících nákladově efektivní tvorbu informačních a řídicích systémů pro strojní a tepelně-energetická zařízení” a v dalších projektech realizovaných zejména s podporou GAČR (GAČR 101/04/1182 “Hybridní koncepce v pokročilých metodách řízení a modelování tepelně-energetických procesů” a GAČR 101/07/1667 “Provozně zajištěná pokročilá regulace tepelně-energetických zařízení”) a výzkumného záměru MSM6840770035 “Rozvoj ekologicky šetrné decentralizované energetiky”. Reflektuje rostoucí zájem průmyslové sféry na uplatnění nových technologických postupů, při jejichž řízení se neobejdeme bez nasazení pokročilých metod v oblasti řízení, hlavně takových, které napomáhají k zvýšení atraktivnosti pro uživatele, tj. nabízejí vysokou a stálou kvalitu řízení při nízkých nákladech. Tyto dva často protichůdné požadavky lze uspokojivě naplnit i standardními regulátory PID, pokud je dovybavíme příslušnými doplňkovými funkcemi. Zaměření na rozšíření funkčních možností stávajících PID regulátorů má navíc tu výhodu, že dodavatelé i uživatelé jsou již na tento typ regulátorů zvyklí, znají jeho možnosti a dokáží posoudit kvalitu seřízení apod. Navrhované rozšiřující modifikace se opírají o využití počítačového zpracování informací a využití počítačových modelů nejrůznějšího charakteru a koncepce.

Navrhovaná oblast vývoje se týká metod, které jsou vhodné pro zpracování signálů, pro detekci a lokalizaci poruchových stavů zařízení, diskredibility senzorů a zhoršené funkce pohonů v regulačních obvodech. Zároveň se předpokládá vývoj metod pro efektivní seřizování regulačních obvodů používající standardní i pokročilé algoritmy, optimalizaci činnosti a zahrnuje celou řadu technik. Navrhovaný výzkum se zaměřuje na progresivní techniky, u nichž lze očekávat nejvyšší účinnost pro dosažení stanoveného cíle, např. na stochastické metody, neuronové sítě, fuzzy přístupy, evoluční algoritmy. Výzkum se bude opírat o využití vytvořených počítačových modelů, existujících nebo modifikovaných fyzických laboratorních modelů a hlavně o možnost uplatnění na dostupných reálných pilotních mechanicko-tepelných zařízeních. Součástí projektu je nasazování prostředků průmyslové automatizace na modelovaná zařízení obvykle v netradičním využití a zapojení vyžadujícím vývoj softwaru, testování a experimentální vyhodnocování. Poznatky z modelování a experimentů budou začleněny do inženýrských a operátorských simulátorů, které s vhodným uživatelským rozhraním mohou být využity jak ve vlastním výzkumu, tak zejména ve výuce jako efektivní náhrada investičně a provozně náročných zařízení.