Na půdu našeho Ústavu přístrojové a řídicí techniky na FS ČVUT zavítal významný odborník Ing. Dan Pilbauer, Ph.D, jenž zde získal nejen magisterský titul, ale poté pokračoval i na doktorské studium v oboru Technická kybernetika. Později zahájil své působení na prestižní univerzitě KU Leuven v Belgii, kde nakonec obhájil i svou disertační práci. Za téma „Spectral methods in vibration suppression control systems with time delays“ získal ocenění nadace PRECIOSA.
Postdoktorandská pozice ve francouzském výzkumném centru GIPSA-lab v Grenoblu mu umožnila se věnovat problematice potlačování mechanických vibrací. Poté od roku 2019 pan Pilbauer zahájil svou práci pro Evropskou jižní observatoř (ESO), kde se specializuje na řízení a analýzu vibrací extrémně velkého dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope). V rámci tohoto projektu se zabývá vývojem metod pro potlačení vibrací, analýzou dynamických vlastností a řízením pohyblivých částí dalekohledu, včetně kopule a hlavní konstrukce s opto-mechanickými prvky.
Ještě si něco krátce povězme o ESO. Jedná se o mezinárodní organizaci pro astronomický výzkum, která buduje a provozuje pozemní astronomická zařízení na jižní polokouli Země. Důvodů pro výběr této oblasti je hned několik. V Chile je stabilní počasí, nízké množství srážek a téměř bez oblačnosti. Tyto faktory umožňují pozorování každý den až na pár výjimek v roce.
Během své speciální návštěvy a prezentované přednášky pan Pilbauer představil téma: Největší dalekohled světa. Posluchače, mezi nimiž byli studenti, pedagogové i další pracovníci a zájemci z univerzity seznámil s principy fungování a hlavní konstrukcí ELT. Zejména se zaměřil na řízení pohybu dalekohledu a kopule při pozorování a úlohu jednotlivých zrcadel v optickém systému. Nechybělo ani téma řízení pohybu segmentů primárního zrcadla, které musí dynamicky udržovat svůj tvar s přesností v řádu nanometrů. A nakonec nám pověděl o funkci čtvrtého zrcadla, které prostřednictvím výkonných laserů a adaptivní optiky kompenzuje atmosférické turbulence.
V závěru se pověnoval současnému stavu, plánům a technickým výzvám, které přináší umístění dalekohledu v seismicky aktivní oblasti. Popsal způsoby řízení vibrací způsobených větrem a dalšími vnějšími vlivy. Klíčovým aspektem celé konstrukce je synchronizace tisíců senzorů a aktuátorů, které musí pracovat v dokonalé souhře, aby zajistily stabilitu a mimořádnou kvalitu pozorování i v extrémních podmínkách.
Poslechněte si více na video záznamu přednášky na fakultním YouTube účtu: https://youtu.be/RnZPYC7IEn4?si=z9IYvGyLB6zVcZk2
