Seznam otázek
- Proč je lepší studovat řídicí a informační techniku (automatizaci) na Fakultě strojní než na jiných fakultách?
- Může náš absolvent pracovat jako programátor?
- Lze obor studovat dálkově?
- Lze si přinést vlastní zadání diplomové práce?
- Co je to mechatronika?
- Jaký obor si vybrat?
- Jaká je kapacita oboru?
Odpovědi na otázky
Proč je lepší studovat řídicí a informační techniku (automatizaci) na Fakultě strojní než na jiných fakultách?
Pro práci při navrhování řízení se nestačí naučit samotné řízení, ale je vždy nutné porozumět řízeným procesům a mechanismům, tj. i fyzikálním dějům a zákonitostem (dynamika, kinematika, mechanika tekutin, pružnost a pevnost, termomechanika, …) a znát základy návrhu systémů (strojů, mechanismů, měřících systémů). Řídicí systémy jsou ostatně v zásadě stavebnice a naučit se je používat není až tak složité. Jiná situace by byla, kdyby absolventi měli například programovatelné automaty navrhovat. Jenže ve většině případů se většina dílů kupuje hotových. Naši absolventi, kterým je blízká elektronika, samozřejmě umí mikropočítač i navrhnout a aplikovat. Přesto platí, že řízení má navrhovat ten, kdo rozumí řízenému objektu – například u výrobního stroje, návrhu provozu nebo jeho optimalizaci by měl tedy logicky být absolvent Fakulty strojní. Zabrání se tím mnohým nemilým i nebezpečným překvapením, plynoucím z nepochopení podstaty procesu.
S potěšením evidujeme zájem představitelů konkrétních firem o absolventy našich automatizačních a informatických oborů právě kvůli jejich vzdělání na Fakultě strojní – tedy se zaměřením i na chápání fyzikálních podstat jevů, se kterými se při řešení praktických úloh v zaměstnání budou potýkat.
Může náš absolvent pracovat jako programátor?
Někteří absolventi se opravdu zabývají programováním na různých úrovních pro nasazení algoritmů řízení, sběru a vyhodnocení dat, ale i dalších specializovaných oblastí, například internetových serverů, tvorbě interaktivních webů, přizpůsobování řídicích systémů průmyslových automatů a jejich modulů, vizualizaci, sběru dat pro databázové a “data-miningové” aplikace a podobně. Pracovat jako programátor je často dobře finančně ohodnocené a naši absolventi mají dobrou šanci na uplatnění (naučí se programovat průmyslové počítače a automaty, vytvářet aplikace v Delphi, Java, Python, C+, databázové a webové aplikace…). Jinak samozřejmě platí, že “čisté” programování (nikoli konkrétní aplikační) do nesrovnatelně větších hloubek vyučují tomu zaměřené fakulty.
Lze obor studovat dálkově?
Dálkové studium ministerstvo školství nepovoluje, takzvaní “dálkaři” absolvují kombinované studium (část výuky je soustředěna do jednoho dne a zbytek studenti nahradí samostudiem). Na oborovém studiu pak na tuto formu navazuje individuální studijní plán, kde záleží na domluvě s vyučujícím, ale většinou je nutné na cvičení docházet. Samozřejmě, že kdyby se studenti dohodli a zapsalo se více studentů na stejný obor, bylo by pro ně možné zorganizovat kombinovanou formu (soustředění jen jeden den v týdnu) i na oborovém studiu. O tom, kolik by se muselo najít studentů, aby z nich mohl být vytvořen kroužek, se musíte informovat u příslušného tutora. V naší specializaci by bylo třeba šest studentů, kteří by ale museli opravdu na obor v říjnu nastoupit (to je dost nepravděpodobné – ve třetím ročníku zbývá většinou jen posledních deset až patnáct studentů – z cca 220 studentů, kteří se k nám do kombinované formy pravidelně hlásí).
Lze si přinést vlastní zadání diplomové práce?
Ano, ale musíme je schválit. Je možné mít i externího konzultanta ať už z jiné fakulty nebo firmy.
Témata diplomových prací samozřejmě vypisuje oborový ústav. Pokud jste schopni si zajistit nějaké vhodné téma kdekoli mimo školu, musíte přesvědčit některého z vyučujících, aby vám je vypsal. Téma schvaluje vedení oborového ústavu. Nelze ovšem počítat s tím, že by tématem bylo například vytvoření nějaké databáze nebo zinstalování internetového serveru, prostě proto, že na diplomové práci má student pracovat tři semestry a nelze tedy odevzdat úlohu srovnatelnou s tím, co studenti dělají v rámci semestrálních prací.
Co je to mechatronika?
Toto slovo pochází z angličtiny. Jeho druhá půlka pochází ze slova electronic. První část by měla něco říci studentům, kteří viděli naše webové stránky v angličtině – mechanical engineering v angličtině označuje stavbu strojů nebo krátce strojírenství. Mechatronika je tedy něco na pomezí strojírenství a elektroniky. Ve skutečnosti se ale nejedná o obor, nýbrž o filozofický směr, kdy nově navrhované stroje, přístroje a zařízení mají s využitím možností posledních poznatků ze základního výzkumu, ale především moderní elektroniky nabízet za nižší cenu více funkcí i vyšší kvalitu současně. Tento směr myšlení zapadá do koncepce globalizace, kdy náročná zařízení s vysokou přidanou hodnotou se budou vyrábět za využití technologií pro výrobu spotřebního zboží a z levných komponent, dovážených ze zemí s levnou pracovní silou.
Jaký obor si vybrat?
Na to vám jako vyučující nemůžeme dát nezaujatou odpověď. Sledujte webové stránky ústavů a jednotlivých vyučujících, podívejte se, jaké předměty se na oboru studují a posuďte, zda jsou pro vás zajímavé. Nebojte se obracet s dotazy na tutory oborů, vedoucí pracovníky odborů našeho ústavu, nebo i jednotlivé akademické pracovníky.
Jaká je kapacita oboru?
Dostatečná a poptávka po našich kvalitních absolventech roste a je vyšší než množství našich absolventů. Těšíme se na Vás.